Ze života interiérové designérky: 6 "Interiérovou designérku nepotřebuju

Tuhle větu slýchám poměrně často i když pochopitelně ne od klientů, ale od známých i neznámých, se kterými se bavím o své práci. A moje odpověď je vždycky upřímná: "Bezpochyby ano."

Spousta lidí si dnes s možnostmi internetu a vlastní přispěním zvládne vyřešit mnoho záležitostí vlastními silami.

Zkusila jsem z legrace oslovit AI. A získala jsem informaci, například že:

Ze zakoupených dílů si můžete doma postavit auto. Koupíte motor, převodovku, nápravy z jiného vozu, svaříte rám, vytvoříte karoserii, zapojíte elektroinstalaci. Umělá inteligence odhaduje takový typický garážový projekt na 1000 až 3000 hodin práce, investici kolem 150 až 800 tisíc korun a přiměřené množství zoufalství během učení za pochodu.

A pokud vás auto neláká, můžete si doma sám vyrobit třeba malé píšťalové varhany. To je prý jednodušší. Jen 200 až 800 hodin práce, 20 až 100 tisíc korun a velká dávka truhlářské přesnosti, trpělivosti a smíření se s tím, že sousedi vám budou bušit na dveře, až budete dlouze a hlasitě ladit tóny.

Zařídit si vlastní bydlení vlastními silami? To je proti shora uvedeným příkladům brnkačka. Koupit si skříň a postel, jídelní stůl a TV stěnu a v nějakém studiu si nechat vyrobit kuchyňskou linku se zdá velmi jednoduché. Jenže v té jednoduchosti se může skrývat několik skrytých zádrhelů.

Koupíte si vysněný byt, nebo zdědíte dům, a plánujete se tam natrvalo přestěhovat. Každé rozhodnutí týkající se zařizování se najednou stává trvalejším a začíná mít svou hodnotu / cenu.

Existuje skupina žen, které interiéry milují. Mají v mobilu uložené stovky inspirací, které za poslední léta viděly. Obešly ve svém volnu spoustu obchodů a showroomů a dokonce si vyzkoušely modelovat v nějakém volném 3D programu.

Tedy nad oborem strávily už desítky a možná i stovky hodin práce, (ze shora uvedených) i když to jako práci nevnímaly. A právě proto ví o čem to je. Že nabídka trhu je, dá se říct, zoufale nekonečná. Stovky materiálů v různými vlastnosti, každý druhý rok vyjde nová kolekce čehokoliv, každý rok časopisy doporučují nový styl, každý rok několik společností vyhlašuje barvu roku a každá pro jistotu jinou. Každých pár let začínají dominovat nové tvary nábytku.

Tyto ženy už viděly stovky kuchyní a třicet procent se jim opravdu líbilo. Jen byla každá bohužel úplně jiná. A teď mají ten nový byt. A najednou si musí opravdu vybrat, musí sladit požadavky celé rodiny. Musí ty své nesourodé představy napasovat do svého prostoru. Do kuchyňského koutu, kdepřekáží velké okno. Do podkrovních pokojů s šikmým stropem a nepravidelným půdorysem, kam se se všechno snadno nevejde.

Nedokážou si představit jak to všechno bude vypadat ve vzájemné kombinaci. Právě tyto ženy mě překvapivě, nebo možná právě proto, oslovují velmi často.

Sice tak nějak vědí, co chtějí, ale je toho moc. A taky proto, že vědí, co všechno je ve hře a kolik věcí se dá pokazit. Ozvou se. Ocení partnera do diskuse. Ocení někoho, kdo jim pomůže projít stovky detailů, položit správné otázky rodině, přinést 3D vizualizaci a na konci procesu potvrdit: ano, z těch tisíců možností jste vybraly tu nejlepší variantu pro náš domov.

A pak je tu druhý typ klienta.

Tomu je vlastně skoro jedno, v jakém prostředí bydlí. Interiér není jeho koníček. Obejde dvě tři prodejny. Tady koupí sedačku, tam TV stěnu, kuchyňské studio navrhne nějakou linku a hotovo. Byt funguje.

Nějak.

Po čase usoudí, že tady ta skříňka mohla být užší, tady chybí elektrické zásuvky a pro lampu jsem musel použít prodlužovací šňůru, tady při průchodu občas třikrát týdně narazím do rohu. Jo a úložných prostor je taky málo.

Harmonie se úplně nedostavila. Někdo si zvykne. A někdo se designérce možná po čase ozve, po a tři sta padesátém naražení do toho rohu.

Záleží, kdo jste vy.

Osobně mám pár oborů, do kterých se nikdy sama nepouštím. Největší důvod je, že mě to nebaví a proto mi přijdou moc složité. Účetnictví, daně, auto, opravy čehokoliv a spousta dalších.

Mám dokonce i osobní zkušenost amatéra, který "řídí" přestavbu. Když jsem si před mnoha lety zařizovala vlastní bydlení jako nadšený amatér, myslela jsem si, že mám načteno a nakoukáno celkem dost.

Přesto jsem několikrát podlehla řemeslníkům, kteří aby si ulehčili život a práci, mi vysvětlili, že jiná barva této věci neexistuje, jiný materiál je extrémně drahý a hlavně že: "Takhle se to prostě dělá".

Dnes vím, že možností bývá desetkrát více, a že to: "Jde udělat i jinak"

Během stavby jsem musela teď okamžitě rozhodnout mnoho detailů jak vysoko, kde přesně, který typ, jakým směrem, jakou barvu.

Nedomyslela jsem rychle přesné umístění nábytku, zvolila jsem špatnou šířku nové příčky, podcenila jsem potřebu mít více svítidel, nemám dost elektrických zásuvek tam, kde by byly potřeba. Vybrala jsem nesprávnou barvu na zeď, protože na tom malé čtverečku ta barva prostě vypadala jinak než na celé zdi.

I tak rekonstrukce celkově nedopadla špatně. Ale mohlo to být jednodušší a klidnější, kdybych měla všechno do detailu promyšlené dopředu. A paradoxně i levnější, protože by se omezily chybky a nemusela bych je postupně časem předělávat.

Snad nikdo nechce utratit stovky tisíc korun s tím, že výsledek nedopadl úplně špatně, a je docela dobrý.

Ale je to na vás.